Hotely v Praze mají nejhorší časy ještě před sebou

Prezident společnosti Armando Hospitality Group Jerry Pribil hovořil s Právem na téma cestovní ruch v Čechách a zejména se zaměřil na stav hotelnictví a hotelů v Praze.

Poslední statistiky potvrzují, že cestovní ruch v ČR, především hotely v ČR a pražské hotely zažívají horší časy. Zejména do Prahy jezdí méně zahraničních turistů, tráví zde kratší dobu a utrácejí méně peněz. Někteří hoteliéři se začínají potýkat s existenčními problémy. Je situace opravdu tak vážná?
Obávám se, že je. V Česku se totiž nepříjemně setkalo hned několik nepříznivých faktorů. Vedle recese ve vyspělých zemích i důvody vnitřní, především silná koruna. Ta způsobila, že pro turisty už dnes Česko zdaleka nepatří k nejlevnějším zemím.

Podle poradenské firmy TRI Hospitality klesl zisk čtyřa pětihvězdičkovým hotelům o 26 procent, tržby o pětinu. Přesto se staví spousta nových hotelů, jen v Praze letos přibudou asi čtyři tisíce lůžek. Má to smysl? 
Rozhodnutí o stavbě většiny nových hotelů padlo v letech 2004 a 2005, která jsou považována za zlatou éru incomingové turistiky. Máte ale pravdu, nové kapacity problémy ještě zhorší. Osobně odhaduji, že pokles v českém hotelnictví potrvá nejméně pět let a že nejhorší časy má branže ještě před sebou.

Asociace hotelů a restaurací chce vytvořit platformu složenou z hoteliérů, leteckých přepravců, cestovních kanceláří, zástupců MMR a úředníků místních samospráv, která by zajistila především lepší propagaci České republiky v zahraničí. Pomůže to dalšímu rozvoji turistiky? 
Především je strašná škoda, že tato platforma nevznikla v době, kdy se schvalovala vyšší sazba DPH u hotelových služeb, což je taktéž jeden z podstatných, byť méně známých faktorů dnešních problémů. Platforma mohla například prosadit, aby se polovina z vybrané částky do cestovního ruchu vracela, třeba přes zmíněnou propagaci, což není v zahraničí nic neobvyklého. Samozřejmě i dnes je každá podpora dobrá. Osobně se však domnívám, že nakonec si bude muset každý majitel hotelu pomoci především sám.

Jak?
Ve své profesní kariéře jsem zažil podobnou krizi po teroristických útocích v New Yorku. Lidé přestali na čas cestovat a měli hlouběji do kapsy. Působil jsem tehdy v USA a v Kanadě, kde jsme pomáhali z problémů řadě majitelů velkých hotelů.

I oni zpočátku spoléhali na daňové úlevy a vládní dotace. Troufám si říci, že nakonec je zachránila především marketingová, personální a další opatření, která jsme společně udělali.

Jste mezinárodní manažerskou společností. Kdo jsou vaši klienti?
Oslovují nás nejvíce majitelé velkých hotelů nebo úvěrující banky, které vidí, že se jejich klienti ocitli v problémech. Naším hlavním úkolem je zlepšit ekonomické ukazatele. Firmy jako my ale nejsou pouze společnostmi na risk management.

Působíte i v Česku?
Od minulého roku jsme v největším tuzemském hotelovém řetězci Orea Hotels. Ten ovšem podobné problémy neměl. Představenstvo firmy nás najalo, abychom společnost připravili na expanzi.

Především díky důslednému využití výhod řetězce v cenových jednáních s dodavateli jsme společnosti snížili náklady a agresivním marketingem zvýšili tržby, a to v době, kdy výkony branže jako takové prudce klesají. Mimo jiné jsme pomohli vyřešit také náhradu za dlouholetého a úspěšného generálního ředitele.

Záběr našich činností je poměrně široký. Nakonec ale každý klient naše angažmá hodnotí především podle peněz, které mu pomůžeme vydělat či ušetřit.

Právo, 15.9.2008

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pražské hotely s historií lákají turisty svou atmosférou

Jen Václavské náměstí nabízí hned pět hotelů - památek od secese přes kubismus až po socialistický realismus 50. let. Skvostem pozdní secese s přechodem ke stylu art deco je hotel Ambassador v dolní části náměstí. Objekt, v jehož architektuře se projevují i orientální prvky byl postaven před první světovou válkou jako obchodní dům a na hotel byl přestavěn v roce 1922. V jeho suterénu působil i známý kabaret Alhambra. Secesní památkou je hotel Evropa, kterému se stále říká jménem jeho nejslavnějšího majitele - Šroubek. Budova vznikla v  letech 1904 až 1905 na místě staršího hotelu Arcivévoda Štěpán. 

Šestipatrový hotel Juliš s funkcionalistickým průčelím podle projektu Pavla Janáka patří k nejvýznamnějším dílům české meziválečné architektury. Proslul především svou prostorovou a průhledovou kavárnou. Dvorní křídlo je ve stylu pozdního kubismu. 

Na seznamu památek je také hotel Adria, původně dům U Modré boty, jehož sklepy skrývají zbytky dvou gotických měšťanských domů. Hlavní průčelí je eklekticky neobarokní z roku 1911. V divadle Adrie měl svoji scénu herec a režisér Emil Artur Longen.

ČTK, 28.05.08

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Levné ceny kazí slovutným hotelům pověst

Czech Business Weekly, Autor: Adéla Vopěnková, 07. 04. 2008

Divoké pánské jízdy poslední dobou ustupují náročnějším návštěvníkům, kteří se do české metropole vypravují na dovolenou i služebně a mají zájem o luxusnější ubytování. Příliv návštěvníků ochotných značně ulehčit své peněžence vede k rozkvětu čtyř a pětihvězdičkových hotelů. Jenže cena není to, co si většina hostů bude chtít zapamatovat.

V březnu byl otevřen čtyřhvězdičkový Clarion Congress Hotel Prague s rozlehlými konferenčními prostory v dříve převážně průmyslových Vysočanech. Tato čtvrť dnes zažívá nevídaný stavební ruch, přičemž se staví především pro náročnější klientelu. Do dvou let zde mají vyrůst další hotely vyšší kategorie, včetně několika poboček slavných provozovatelů hotelů, jako jsou Rocco Forte & Family, Le Meridien a Sheraton, který patří do skupiny Starwood Hotels & Resorts Worldwide.
Čilý konkurenční ruch v oblasti hotelnictví může být lákadlem pro návštěvníky zajímající se o nižší ceny. Na druhou stranu podle odborníků mohou zůstat neuspokojeni ti, kteří vyžadují skutečný luxus.

Na českém trhu již teď zuří tvrdý konkurenční boj mezi hoteliéry a další společnosti k nám chtějí expandovat. Jen letos bude v Praze uvedeno do provozu 12 čtyř a pětihvězdičkových hotelů, v roce 2009 pak další 3 luxusní hotely, jak informovala společnost Jones Lang LaSalle. Objem investic do hotelnictví již přesáhl 100 milionů eur (2,5 miliardy Kč) ročně.

I když do Prahy přijíždí stále více turistů, obsazenost hotelů má od roku 2004 naopak klesající tendenci. Roste totiž počet hotelů, a tudíž i pokojů. V roce 2007 klesla průměrná obsazenost pražských hotelů oproti předchozímu roku o 0,69 procenta, jak vyplývá ze zprávy realitní a poradenské společnosti Jones Lang LaSalle, zveřejněné letos v březnu. Od roku 2004 přibyly 4 tisíce pokojů ve všech cenových kategoriích, čímž celkový počet pokojů v Praze stoupl na 23 tisíc. Z toho zhruba 11 tisíc (tedy asi 47 procent) se v současnosti nachází ve čtyř a pětihvězdičkových hotelích.

Luxusní hotely přitom získávají klienty na úkor méně přepychových konkurentů. Zatímco v případě penzionů a tříhvězdičkových hotelů byla obsazenost loni na úrovni 37,4 procent, u čtyřhvězdičkových hotelů to bylo již 56,5 a u pětihvězdičkových dokonce 62 procent. Na jednu stranu tedy roste počet hotelů vyšší kategorie, a naopak menší hotely a penzióny jsou nuceny zavírat, protože jejich obsazenost je podle České tiskové kanceláře (ČTK) pod hranicí rentability.
Spousta hoteliérů musela čekat poměrně dlouho, než mohli na tuzemský trh vůbec vstoupit, neboť se jim nedařilo najít vhodnou lokalitu. Podle několika zdrojů to bylo „čiré zoufalství“, co přimělo firmu Sheraton, aby umístila svůj Sheraton Prague Charles Park Hotel do ulice Žitná, která v Praze patří k dopravně nejpřetíženějším a nejhlučnějším. Hotel tam má být otevřen 1. ledna 2009. Vysočanskému Clarion Congress Hotel Prague, který své první hosty přivítal v polovině března, bude podle realitních expertů možná ubírat na lukrativnosti to, že se nachází příliš daleko od centra.

Jak připomíná výkonný viceprezident společnosti Jones Lang LaSalle Alister McCutchion, mnohé společnosti již začaly hledat vhodné lokality pro své působení i v dalších českých městech, jako jsou Brno, Ostrava či Plzeň.

Není hvězdička jako hvězdička

Podle vyjádření samotných hoteliérů se z českého trhu stává doslova džungle, protože ceny ani počet hvězdiček neodpovídají kvalitě, jakou zákazník obdrží. Kvalita se sice výrazně zlepšila, zejména v Praze, avšak hosté ze zahraničí mohou být mnohde stále nepříjemně překvapeni.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Pavla Hlinky jde v první řadě o kulturní problém. „Češi se nedovedou chovat dostatečně profesionálně. Neukloní se, nepozdraví, ani se neusmějí,“ sdělil Hlinka týdeníku CBW s tím, že to může v zákaz-níkovi zanechat špatný dojem. Tyhle věci si podle něj host bohužel zapamatuje mnohem spíše než příznivou cenu za pokoj.

A navíc, přestože si zákazník obvykle spojuje vyšší počet hvězdiček s vysokou kvalitou, neplatí to všude. Stejný počet hvězdiček neznamená všude stejnou míru kvality, jak říká Jan Adámek, předseda Pražské asociace kongresové turistiky a generální manažer hotelu Jalta na Václavském náměstí. Podle něj se standardy kvality liší stát od státu. Tak například hotely v Německu a ve Švýcarsku nabízejí výrazně vyšší kvalitu. Naopak hotely v Itálii mají horší pověst než ty v České republice.

Kromě toho, že počet hvězdiček ne vždy vypovídá o kvalitě hotelu, je zde také skutečnost, že přepychové hotely v tuzemsku jsou nyní výrazně levnější než v zahraničí. Provozovatel luxusních hotelů Mamaison Hotels & Apartments si nedávno postěžoval, že od té doby, co začal v Česku podnikat, se musí vyrovnávat s obrovským cenovým dumpingem. Mamaison provozuje hotely v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku a Rusku.

Pavel Hlinka z Asociace hotelů a restaurací připustil, že se situace skutečně zhoršila, avšak dodal, že jeho organizace s tím bohužel nic dělat nemůže. „Ačkoli mnozí kritizují Prahu za to, že je předražená, hotelů se to netýká. Běžně seženete pokoj ve čtyř nebo pětihvězdičkovém hotelu za cenu tříhvězdičkového. Konkrétně to znamená, že se lze ubytovat za zhruba
50 až 60 eur,“ upřesnil Hlinka s tím, že taková cena odpovídá „průměrnému hotelu nevalné pověsti někde v Bavorsku“. Nižší ceny jsou podle něj tím nejběžnějším způsobem, jakým se hotely snaží přilákat klientelu zhýčkanou širokým výběrem.  

Trend klesajících cen se však zřejmě již zastavil a situace se začíná obracet, jak tvrdí zpráva společnosti Jones Lang LaSalle. Po několikaletém propadu se průměrná cena pražského hotelového pokoje v roce 2007 zvedla o 2,1 procenta na zhruba 110 eur a výnos z pokoje se zlepšil o 1,3 procenta na 75 eur. Podle zprávy lze dále očekávat, že se míra obsazenosti brzy stabilizuje.

Krátkozraká politika

V každém případě si hoteliéři uvědomují, že nižší ceny nepomohou zachovat pověst slavných hotelů. Adámek má za to, že zahraniční poskytovatelé hotelových služeb snižováním cen škodí především sami sobě, ovšem manažeři se u nás neodvažují nasadit ceny, které by dokázaly udržet obvyklý standard jejich firemní značky. „Tihle manažeři ze zahraničí jsou do Prahy obvykle vysíláni na 2 až 3 roky. Zajímá je pouze to, jak si přijít na dobrou odměnu, která závisí na jejich pracovním úspěchu, jinými slovy na obsazenosti hotelu. Je jim jedno, že tím naruší místní trh,“ postěžoval si Adámek.

Začaly s tím některé mezinárodní hotelové řetězce s nejvyššími kapacitami pokojů, jako například pražské pobočky společností Hilton Hotels Corporation, Renaissance Hotels (součást Marriott International) a Radisson Hotels & Resorts. Právě ty nejvíce přispěly k prohloubení problému.

Markéta Šebková, marketingová a PR manažerka hotelů Hilton Prague a Hilton Old Town, odmítla srovnat cenovou politiku své společnosti na území České republiky s ostatními evropskými trhy. „Existuje několik cenových úrovní podle typu pokoje, ročního období apod.,“ vysvětlila s tím, že si není jistá, zda „má firma zájem takové informace šířit“. 

Podle Pavla Hlinky nemůže s cenovou politikou hotelů Asociace nic dělat. „Kdyby se hoteliéři začali o cenách bavit, mohlo by to být považováno za kartelovou dohodu,“ upozornil a dodal, že jediné, co mohou momentálně dělat, je čekat. Lepší vyhlídky podle Adámka existují v jiných souvisejících typech turismu, například v oblasti konferencí, seminářů a výstav. „Všechny druhy turismu, kterým se daří také mimo hlavní sezónu, by mohly situaci trochu vyvážit.“ Podle Adámka je dále možné očekávat příliv konferenční turistiky především z Asie a Ruska.

Každý desátý návštěvník ze zahraničí se ubytuje v pětihvězdičkovém hotelu. Do hlavního města v roce 2007 zavítaly zhruba 4 miliony cizinců, což je podle Českého statistického úřadu nárůst oproti předchozímu roku o 8,2 procenta, zatímco do České republiky celkem přijelo 6,7 milionu turistů, což představuje nárůst o 3,8 procenta.

V roce 2007 v Praze zahájilo provoz 9 hotelů vyšší kategorie, z toho 8 čtyřhvězdičkových a 1 pětihvězdičkový. Vyplývá to ze zprávy společnosti Jones Lang LaSalle, která dále uvádí, že turisté ze zahraničí tvoří bezmála 90 procent všech hostů ubytovaných v pražských hotelích. Spolu s novými hotely bylo v Praze ke konci loňského roku již celkem 28 pětihvězdičkových a 109 čtyřhvězdičkových hotelů.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pražské hotely jsou nejúspěšnější v Čechách

Tradičně se na špici umístily pražské hotely; Hilton Prague s obratem 1 262 mil. Kč, druhé místo obsadil MARIOTT Prague Hotel (572 mil. Kč) a třetí místo ve výši obratu patří Top Hotelu Praha (450 mil. Kč). Z mimopražských hotelů si nejlépe vedl Grand Hotel Pupp (248 mil. Kč) z Karlových Varů.

Výsledky odrážejí zhoršující se situaci v tomto oboru. Jako příklad může sloužit ten fakt, že nejlepšímu hotelu klesl obrat od roku 2005 o více než 50 miliónů, obsazenost pokojů nepřekročila 67 procent.

Nejvetší starost působí silná koruna a konkurence

Letos jako největší starost hoteliérů vede silná koruna a tím pádem i klesající kurz eura. Problém jsou i zvyšující se ceny energií. Stále se objevují i problémy s kvalitním personálem. Naopak jako velmi úspěšné bylo ohodnoceno čerpání prostředků z evropských fondů.

Investovalo se daleko méně než v minulých letech, plánované investice v příštím období půjdou většinou do zlepšení technického zázemí, nový kabát budou nyní dostávat haly a chodby hotelů. Náklady na energie přiměly hotely investovat i do tepelných čerpadel a solárního ohřevu.

Platí trend, který klade důraz na zkvalitnění služeb

„Na jaře jsme dokončili rozsáhlou rekonstrukci hotelového areálu, vedle nové vstupní haly s recepcí jsme zrekonstruovali i konferenční salónky,“ řekla Právu marketingová ředitelka TOP Hotelu Jana Rišková s tím, že za velmi důležité považuje i obhájení certifikátu kvality služeb.

„Je tak zajištěno, že služby klientům jsou poskytovány podle přesně stanovených postupů a interních předpisů,“ dodává Rišková. Potvrzuje tak trend, kdy takřka každý z dotazovaných klade důraz na zkvalitnění služeb a udržení vysokého standardu, stejně tak ho trápí stále se zvětšující konkurence, a to i v regionech.

5. 8. 2008 , Právo  

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tomáš Startl: Malé hotely v Praze začnou krachovat

Hoteliéři prožívají velmi těžké období. Podle nejčerstvějších údajů jim meziročně tržby poklesly o 26 procent, letos se musejí vypořádat i s růstem sazby DPH. Počet lůžek v Praze vzrostl o 15 procent, zatímco turistů přibylo pouze o pět procent. Velkou konkurencí také začaly být vysokoškolské koleje, které v létě na trh vrhly tisíce lůžek.

Metropole se rovněž propadla o několik příček v žebříčku kongresových měst. Podle držitele ocenění Hoteliér roku 2007, ředitele pražského hotelu Perla Tomáše Startla, mohou majitelé menších rodinných hotelů přežít jen tehdy, pokud zaměstnají pouze minimum personálu.

* E15: Především menší a středně velké pražské hotely prožívají velmi těžké období. Pokles příjmů pro ně znamená například problémy při splácení úvěrů. Domníváte se, že dojde k jejich redukci?

Úvěrové smlouvy si hoteliéři vyřizovali za zcela jiných podmínek a jistě s tak silným propadem eura nepočítali. Klesá ale také obsazenost, průměrná cena, nové kapacity rostou rychleji, než narůstá počet turistů. Hotely do třiceti pokojů přestávají být rentabilní, vždyť jenom pokrýt 24 hodinové služby recepčních vychází na minimálně 150 tisíc korun měsíčně. Malé hotely mohou možná fungovat v regionech formou penzionů, které obslouží rodina. Hotelové řetězce si dobře spočítaly, že potřebují alespoň 150 pokojů, ale lépe 250 pokojů k zajištění nejefektivnějšího provozu, kdy hosté budou mít komplexní služby ve standardu čtyři až pět hvězd. V historickém centru Prahy jsou malé domy bez možnosti příjezdu autobusu a ani na Vinohradech či Újezdu nešlo vybudovat dostatečně velký hotel. Takže je pravda, že malé hotely, které zde byly v devadesátých letech, budou krachovat.

* E15: Takže majitelé menších hotelů musejí jít cestou snižování počtu zaměstnanců?

Pokud například manželský pár bude provozovat hotel a k ruce si bude příležitostně brát jednu dvě pomocnice, tak má šanci přežít, ale bude pracovat 15 hodin denně, sedm dní v týdnu. Pokud však někdo uvažuje, že bude mít 15 pokojů a že za něj bude pracovat ředitel, provozní, kuchaři, pokojské, recepční, účetní, dveřník, tak už nemá šanci.

* E15: Hoteliéři ale zřejmě budou mít i podstatně méně prostředků na investice...

Ubytování se zkvalitňuje a hosté požadují atraktivnější lokality, bezpečnější a pohodlnější hotely s například zážitkovou gastronomií, wella ness službami a tak dále. To vše stojí mnoho peněz - jak samotná prvotní investice, tak následný provoz. Hoteliéra živí postele. Musí si tedy dobře spočítat, zda mu ztráty z provozování wellnessu vyrovná nárůst průměrné ceny za pokoj a obsazenosti. Takto jsme postupovali i my, když jsme pár kroků od Václavského náměstí vybudovali vloni hotel Perla. Víme, že sauna je důležitá hlavně na propagačních materiálech, ne pro zisk. Velké hotely používají restaurace a vyhlášené šéfkuchaře, které do nich najímají, ke zvýšení publicity.

* E15: Funguje tato strategie?

Stále ještě platí, že hosté - ať již cizinci bydlící v hotelu, nebo Pražané - si raději vyberou restauraci mimo hotel, než tu hotelovou. Je to i pochopitelné, pokud se v hotelové restauraci nasnídají, proč by se tam vraceli na oběd či večeři, když mají v okolí další lákavé možnosti. I wellness je díky hygienickým nařízením drahé lidské síle velmi nákladná služba. Hoteliéři tak s obtížemi provádějí základní údržbu a pokud se hodně zadaří, pořídí minibary, kartový zámkový systém, pokladní software, sejfy. Ale například klimatizace je investičně i v následném provozu již skoro smrtelná.

* E15: Ale právě investicemi do služeb mohou hoteliéři bojovat se sílící korunou a lákat klienty. Není to pak začarovaný kruh?

Pobyt v hotelu je především spojený s klidným a bezpečným přespáním. Hoteliér však musí hostu pomoci s tím, aby mohl zaparkovat a druhý den vůz nalezl, musí mu zabezpečit noční klid, vysokou míru čistoty a velmi důležitá a často podceňovaná je snídaně. Vidím tendenci při ekonomických problémech hoteliéra okamžitě ušetřit na potravinách. Sortiment, obsluha i forma prezentace jsou v Česku obecně velmi bídné. Hoteliér si gothajský salám sám jistě nedává už několik let, ale německým hostům ho bez uzardění naservíruje. Mluvíme-li o Praze, tak bych se zaměřil opravdu jen na základní služby spojené s ubytováním. V regionech je však situace jiná, tam má hoteliér více prostoru nabízet gastronomické, konferenční nebo wellness služby. Hotely jsou v menších městech vnímány jako jakési společensko kulturní centrum nabízející široké služby téměř 24 hodin denně. Pokud se hoteliérovi podaří toto očekávání naplnit s rozumným počtem zaměstnanců, které baví sloužit lidem, dobrou publicitou a přitažlivým interiérem, může uspět. 

* E15: Struktura zahraničních turistů se s posilující korunou mění. Nedomníváte se, že v blízké době na tom budou lépe spíš levnější zařízení? Nebo hotely půjdou cestou cenového boje o zákazníka?

Cenový boj zde asi bude stále, ale mnoho hotelů v Praze si již sáhlo na pomyslné cenové dno. Tříhvězdičkové hotely prodávaly dvojlůžkové pokoje se snídaní i za 35 eur a čtyřhvězdičkové za 48 eur. Z této ceny se platí devět procent DPH, komise 20 procent rezervačnímu systému, tři procenta si strhne banka za transakci kreditní kartou, platí se městský poplatek a poplatek z lůžka, autorské svazy, nákladné revize například výtahů, požární signalizace, dále musíme uklidit, vyprat, připravit snídani a zaplatit vodu a energie. Při této ceně je návratnost investice nulová. Velké hotely, které umí prodávat v jeden moment za 40 eur, tak druhý den při velkém kongresu, kdy logistika nedovolí rozmístit tisíce delegátů do stovky hotelů, bez uzardění požadují 200 eur a srovnají si tím průměrnou cenu. Je to však důvodem, proč po zasedání měnového fondu a summitu NATO, kdy Praha získala velkou prestiž, je zájem organizátorů velkých kongresů velmi vlahý.

* E15: Co to může změnit?

Snad s příchodem ještě několika významných velkých hotelů vyšší kategorie bude mít organizátor kongresu možnost získat kvalitní hotelové pokoje za rozumnou cenu, a Praha tak opět získá statisíce ,,pokojonocí" z kongresového turismu, který nutně potřebujeme. To vše za předpokladu, že bude více prostoru k obhájení důležitosti turismu pro stát a Prahu, a hloupé výroky o tom, že nejlepší řešení je přebudování Kongresového centra na knihovnu, sklidí oprávněnou kritiku. V budoucnu očekávám, že se ceny ustálí mezi 50 až 130 eury, bude stoupat kvalita služeb a své místo na trhu najdou jak další velké hotelové řetězce, tak i menší nezávislé hotely butikového nebo rodinného charakteru, rodinné penziony i studentské hostely.

 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vsadil bych na krajská města

Vaše společnost nabízí širokou škálu služeb, uvažujete i o managementu hotelů? My se přímo managementem hotelů nezabýváme, ale můžeme poskytnout vlastníkům poradenství, jak nejlépe spravovat jejich hotel. Od rezervačního systému přes vnitřní postupy až po takové maličkosti, jako je značka používaného mýdla. Vždy se najdou nějaké způsoby, jak zvýšit rentabilitu.

Jako například? Na základě důkladné revize dodavatelů potravin a nápojů můžete například nabízet to co dosud, ale za nižší náklady. Podobné to může být i u dodavatelů prádla.

Řekněme, že bych chtěla financovat hotel... Vlastníci nových hotelů obvykle investici z 20 procent financují akciovým kapitálem a z 80 procent úvěry. Dnes je ale financování ze strany bank méně snadné. Podíl financování je na nižší úrovni, přibližně 70 procent.

Je tedy poptávka po rozvoji nových hotelů nižší? Banky jsou stále vybíravější. a zkoumají pečlivěji obchodní parametry. Největší pravděpodobnost získání úvěru je u hotelů mezinárodních značek.

Ale co nízkonákladové (budget) hotely? Pro hotely nižší a střední třídy existuje obrovská příležitost. Ve Velké Británii jsou například dvou- až pětihvězdičkové hotely rozšířeny rovnoměrně. Vyjádřeno v procentech, pětihvězdičkové hotely zaujímají 8 až 10 procent, zatímco u vás to je 23 až 25 procent.

A většina z nich se nachází v Praze. Nemyslíte, že už zde je poněkud přeplněno? Prostředí je zde skutečně stále konkurenčnější, ale pořád jsou zde příležitosti pro správné značky - do Prahy přichází například Kempinski s pokoji o průměrné rozloze 56 čtverečních metrů. Bude to nejluxusnější hotel v Praze a pro mnohé bude překvapením. Ale skvělé hotely se otevírají i v Ostravě, kde bude otevřen nový hotel Park Inn spadající pod značku Rezidor, Courtyard od značky Marriott či Renaissance, a dále pak očekáváme nové hotely v Brně.

Takže se poptávka mimo Prahu zvýšila? Ano, lidé se poohlížejí po Ostravě, Olomouci, Plzni, Liberci, Ústí nad Labem. Je třeba prozkoumat, co zde chybí, a nejen dodávat na trh pětihvězdičkové hotely. Tříhvězdičkový hotel mezinárodní značky vůbec není špatné místo k pobytu - jako například hotel Courtyard od značky Marriott.

Odkud přicházejí investoři? Často jde o mezinárodní skupiny, například z Rakouska či Irska. Jednou z nejzajímavějších je Red Group, která staví několik nových hotelů pro značku Rezidor - např. Park Inn v Ostravě, Radisson v Brně či Park Inn ve Svobodově ulici v Praze 2.

A co vlastníci hotelů, kde dělají největší chybu? Ta je v celkové koncepci. Nevyhledají včas kvalitní a řádné poradenství. Často se dostávám k projektům, které jsou již v příliš pokročilém stádiu plánování i stavby a musí být kompletně předělány. Stavíte-li hotel pro mezinárodního provozovatele, musíte pochopit, co skutečně chce. Doba vyjednávání s mezinárodním provozovatelem se obvykle natáhne na nezbytných 3 až 6 měsíců. V ideálním případě tato jednání probíhají zároveň s žádostí o začlenění do územního plánu a s řízením o stavebním povolení.

Jak to tedy funguje v praxi? Tak například přišli za námi z developerské společnosti Gemo z Olomouce se stavebním pozemkem - nebyli si jisti, co vlastně vybudovat. Naše společnost pro ně vypracovala studii proveditelnosti a doporučila stavbu tří- až čtyřhvězdičkového hotelu mezinárodní značky. Společně s architektem jsme připravili základní schéma a brožuru jsme zaslali mezinárodním značkám, jakými jsou na příklad Hilton či Marriott, a ty se pak na nás zpětně obrátily se svými nabídkami.

Kdo se ozval? To nemohu říci. Dostali jsme asi 9 nabídek. Vybraná značka zde zatím technicky není, ale přichází ještě s dalšími hotely.

Jak si stojí tematické hotely, například wellness či golfové apod.? V Praze to je především o tzv. "business" čtyř- až pětihvězdičkových hotelech v centru města - Marriott, Hilton, Radisson - ty všechny dosahují asi 80procentní obsazenosti. Dobře si vedou hotely Accor a dále pak designové hotely, jako jsou Jasmin či Josef. V segmentu firemních zákazníků existují vlastně dva typy klientů - prvním firma vybere místo, kde mají bydlet, a druzí si mohou vybrat - a tahle druhá skupina stále roste a nechce bydlet ve standardním Marriottu. Očekává nové zážitky.

Takže zelenou mají designové hotely? Ve městě je řada 10 až 15 let starých hotelů, ale lidé chtějí bydlet v nějakém novém. Ptala jste se na golfové hotely - řekl bych, že v této oblasti se otevírají velké možnosti. Ve východní Evropě je to velký trend. V Maďarsku jich je již několik. Měly by být maximálně 50 km od Prahy nebo od Německa či Rakouska. I lázeňství je na vzestupu. Odklání se od samotné léčby ve prospěch wellness a relaxace.

A co vývoj v oblasti konferenčních hotelů?

To se týká Prahy a možná Brna. Řekl bych, že v centru Prahy je stále ještě prostor pro jeden konferenční hotel pro cca 500 delegátů divadelního uspořádaní, ale náklady na jeho stavbu by byly značně vysoké.

Kdybyste disponoval omezeným rozpočtem, do jaké oblasti byste v hotelu investoval? Vzhledem k tomu, že nejpodstatnější část hostů přichází do hotelů kvůli ubytování, investoval bych do pokojů. Potom možná do stravování, pokud by mělo silnou pozici.

 Dobře. Investovali jsme už nějaké peníze, jak maximalizovat cash flow? Co se týká investorů, vsadil bych na krajská města, jakými jsou například Liberec či Ústí nad Labem. Doporučil bych odkoupit stávající hotely a spojil bych se s nějakou mezinárodní značkou. Pokud jde o developerské společnosti, myslete dopředu a pokuste se při vypracování základního konceptu a návrhu navázat spolupráci s mezinárodní poradenskou firmou, teprve potom se obracejte na mezinárodní provozovatele. Řada z těch, které znám, dostává 10 až 20 návrhů z celého světa týdně. Pokud jim tedy nabídnete dobře propracovaný a koncepční projekt v kvalitní brožuře, budou se na vás dívat z jiné perspektivy. Pro hoteliéry - nejsem hoteliér, ale doporučil bych se zaměřit na aktivní řízení nákladů.

 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Krize postihne cestovní ruch, skončí agentury i hotely v Praze

Hospodářská krize, která postihla především Spojené státy a země západní Evropy, negativně ovlivní cestovní ruch v České republice. Z dotčených zemí přijede méně turistů, což pocítí především cestovní agentury a hotely. Některé z nich budou zřejmě muset ukončit svou činnost.

"Cestování je první v řadě činností, kde lidé při finanční krizi nejvíce šetří," řekl analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. Podle něj se krize projeví na trhu cestovního ruchu nejvíce příští rok, neboť odvětví reaguje se zpožděním. Největší pokles očekává analytik u příjezdů z USA, Velké Británie a Německa. "Němci se bojí cestovat už nyní," upozornil Beránek.

Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR a šéf hotelů Orea Pavel Hlinka považuje finanční krizi za další letošní ránu hotelovému trhu po výrazném posílení koruny. Vedle odlivu turistů Hlinka očekává především pokles tržeb od firemních klientů za konference, kongresy a další firemní akce.

"Já mám obavy, že ty firmy, které se nyní dostaly do problémů, budou muset reagovat hodně rychle," řekl. Hotely proto očekávají, že celá řada firem již nasmlouvané akce zruší ještě před koncem roku. Podle Hlinky část hotelů z přesyceného českého trhu zmizí.

Méně Američanů i Japonců

Problémy potvrzuje i mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. "Ty poklesy vidíme už teď a přijdou další," řekl Okamura, který zároveň podniká v příjezdové turistice z Japonska. Právě u Japonců a Američanů se očekává největší pokles. Podle Okamury zároveň turisté v ČR méně utrácejí.

Kvůli krizi zřejmě skončí celá řada cestovních agentur, které se zaměřují na příjezdy turistů. Letos se to již stalo některým agenturám, které se specializovaly na korejské turisty, uvedl Okamura. Další firmy postupně hledají jiné činnosti, ze kterých by hradily ztráty, například prodej letenek. Naopak středo- a východoevropské národy podle Okamury cestovat nepřestanou. Stále tak bude přibývat Rusů, Poláků a Slováků, kteří by částečně mohli co do počtu nahradit odliv turistů ze západních zemí.

Cestovní ruch patří k významným oblastem českého hospodářství. Se souvisejícími odvětvími dává práci více než 230 000 lidí a na hrubém domácím produktu se podílí více než třemi procenty. Devizové příjmy z příjezdové turistiky loni přesáhly 130 miliard korun.

Autor: ČTK. 7/10/2008

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Turistickou krizi má vyřešit až přijetí eura

Zlaté časy hotelů v Praze končí, incomingový turistický průmysl strádá a z Česka se stává drahá destinace. Turistiku oživí až přijetí eura, řekl na středeční tiskové konferenci ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

Konec starých (a zlatých) časů incomingové turistiky oznámili Jiří Čunek a šéf agentury CzechTourism Rostislav Vondruška.

Silná koruna zdražuje pobyt cizincům, kterým "zkrouhla" rozpočet na dovolenou v Česku až o třetinu, a podnikatelům klesají tržby. Největší problémy mají hotely. "Zlaté časy hotelového boomu se chýlí ke konci," poznamenal Vondruška.

Červencový pokles příjmů z turismu o třicet procent, který uváděla Asociace českých kanceláří a agentur, podle ministerstva ale není pravdivý. "Z našich čísel se jedná o meziroční pokles do deseti procent. Musíme ale počkat do patnáctého srpna, kdy Český statistický úřad vydá přesné údaje o počtech zahraničních turistů," uvedl Čunek.

Hoteliérům a restauratérům podle Čunka může pomoci vláda. "Můj osobní názor je, že vláda by měla stanovit datum přijetí eura," řekl.

Další eventuální řešení je podle něj zafixování kurzu koruny. "Zafixovaný kurz (dánské) koruny má třeba Dánsko, a náklady vyrovnává stát. Je to věc, o které se může diskutovat, ale já ji teď přímo nenavrhuji," řekl Čunek.

Hotelová krize: krachy už v listopadu?

počet hotelových lůžek v jednotlivých městech: Vídeň 50 532, Praha 74 602, Mnichov 45 976, Barcelona 54 036

Turistickou krizi cítí v první řadě hoteliéři, a to i přesto, že mají stále více ubytovaných: oproti loňsku asi o osm a půl procenta. Potýkají se ale s vyššími provozními náklady, ostrou konkurencí a silnou korunou. "V Praze se příjmy z hotelů snížily o dvacet procent, Za sedm procent může neobsazenost, třináct procent jde na vrub silné koruně," uvedl Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky. Hotel se čtyřmi sty pokoji v této sezoně podle něj přijde o padesát milionů korun.

Pokles postihuje hlavně menší hotely bez dlouhodobých smluv a ty, které nejsou části řetězců, které dokáží určitou dobu přežít i s extrémně nízkými cenami.

Nejostřejší boj o hosta se vede v Praze. Ta má další specifický problém: velké množství hotelů. Zatímco ve Vídni je asi 50 tisíc hotelových lůžek, v dvakrát menší Praze jich je 75 tisíc.

Že některé hotely skončí, Hlinka očekává. "Do konce letní sezony ještě přežijí, první krachy hotelů čekám v listopadu a v prosinci," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.

I Hlinka by uvítal přesné datum přijetí eura, úřady by se ale měly také daleko víc soustředit na propagaci Česka jako turistické destinace. "V hotelu totiž turista utratí jen třetinu celkových nákladů na dovolenou," připoměl.

Drahá není hanlivé

Že Česko ztratilo pověst levné destinace, je podle šéfa Czech Tourismu v pořádku. "Drahá destinace není hanlivé slovo," řekl. Vysoké ceny se podle něho týkají stejně jen centra hlavního města, v regionech je i nadále levně. O tom, že si do drahé Prahy ale nemůžou dovolit zajet Češi, Vondruška ví. "V Praze je jen 11 procent domácích návštěvníků, samozřejmě včetně obchodních cestujících. Do Berlína jezdí 60 procent Němců," připustil.

Loni se za lůžko v Praze 1 platilo průměrně 80 euro, letos o pět euro méně.

Česko je sice dražší, ale stále bezpečné - na světě je z hlediska bezpečnosti na 17. místě, oznámil také Jiří Čunek. Ještě loni ale bylo třinácté.

Tradiční okrádání cizinců pražskými taxikáři je podle Čunka méně časté než v minulosti, a to nejen díky dílčím krokům, ale hlavně kvůli lepší informovanosti.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Devizové příjmy z turismu rostou

Přes očekávaný propad cestovního ruchu devizové příjmy z turismu rostou. Zahraniční turisté už letos přinesli do státní pokladny 65, 4 miliardy.

Devizové příjmy z turismu nejenže neklesly, ale rostou - za první pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loni o 3,5 procenta na 65,4 miliardy korun. V eurech se příjmy z turistiky zvedly o 16 procent, v dolarech o 33 procent. Data ČNB předložil náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář. Nepotvrdily se tak obavy z poloviny léta, podle kterých extrémně silný kurz koruny z Česka vyhání zahraniční návštěvníky.

Praha ztrácí turisty, krajům přibývají

Cestovní ruch tvoří asi čtyři procenta HDP, ale nejoblíbenější Praha (letos zatím 1,9 milionů zahraničních turistů) je na příjmech z turistiky závislá asi z 34 procent. Tuto sezonu právě Praha asi o dvě procenta turistů přišla - podle ministerstva ve prospěch regionů, což ohodnotilo jako úspěch a doklad toho, že turisté objevují další zajímavá místa Česka. Oproti roku 2006 však Praha ztratila už šest procent zahraničních návštěvníků. Na druhém místě v návštěvnosti je Karlovarský kraj (+ 4,5 %), na třetím Jihomoravský kraj (+ 8,1 %).

Kde přespávají "šedí" turisté?

Podle údajů Českého statistického úřadu do Česka přijelo za prvních šest měsíců celkově 3,12 milionu zahraničních turistů. ČSÚ ale dokáže zmapovat jen ty osoby, které se ubytují v hromadných ubytovacích zařízeních. Podle Jana Tučka z agentury STEM/MARK je ale počet cizích turistů víc než o polovinu vyšší.

K lidem ubytovaným v hotelu nebo penzionu je totiž ještě nutné připočíst 1,3 milionu hostů bydlících bezplatně v soukromí, 4,4 miliony jednodenních návštěvníků a 1,5 milionu těch, kteří Českem projíždějí. To v součtu dělá necelých 10,2 milionu lidí, asi o 0,4 procenta méně než loni.

Jana Tučka ovšem zaráží 29 procent turistů, kteří podle vlastních slov bezplatně přespávají u známých a kamarádů v soukromí. Toto číslo se už několik let zvyšuje. "Po dotazníkovém rozhovoru ale cizinci většinou přiznávají, že hostiteli náhradou přispívají na energie nebo na úklid a vozí dárky," vysvětluje Jan Tuček.

Průměrná útrata: 2200 korun za den

Turisté v Česku v průměru utratili 2200 korun na osobu a den, resp. 1870 korun (jednodenní návštěvník), a zdrželi se průměrně pět dní. 47 procent turistů přijelo ze sousedních zemí, nejčastěji z Německa (21 procent). Do Česka nejčastěji jezdí za rekreací a zábavou, prací nebo navštívit příbuzné a známé. Jednodenní hosté pocházeli téměř výhradně ze sousedních států a nejčastěji přijížděli za nákupy.

Kriminalita nevadí, neznalost jazyků ano

Data o počtu a struktuře turistů ze zahraničí přinesl pětiletý projekt ministerstva pro místní rozvoj a agentury STEM/MARK, který chce vytvořit datovou základnu pro tvorbu satelitního účtu cestovního ruchu v České republice. Sběr dat probíhá kvantitativním výzkumem face-to-face na hraničních přechodech, letištích a nádražích. O dubna 2005 pracovníci STEM/MARK sesbírali asi 80 tisíc rozhovorů.

Odjíždějících cizinců se ptají například na to, jak jsou s návštěvou Česka spokojeni (92 procent spokojeno) a co jim nejvíc vadí. "Na kriminalitu si stěžovalo je jedno procento cizinců. Daleko častěji jim vadila špatná infrastruktura a obecně malá znalost cizích jazyků," řekl Jan Tuček.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Design hotely v Praze

Praha, 30. 7. 2007
Nejpohodlnější postel, osobní čistič bot či výměna ručníků pětkrát denně klientům luxusních hotelů už nestačí. Rozhodují se i podle toho, který ze špičkových architektů navrhl pokojové vany a jak je vyšperkován interiér hotelu.

Ještě před pěti lety české hotely originálnímu designu nepřikládaly vysokou důležitost. Dnes hosty lákají "vymazlené" design hotely jako Josef, Angelo, Yasmin či andels a staví se další.

V Praze bude už brzy otevřen designový hotel Buddha-Bar, před otevřením je i Perla.

Architekti a návrháři světových jmen stále častěji spolupracují i s tuzemskými hotely. Věty typu "Spím v Hiltonu" jsou tak směle střídány "Sázím na design Raymonda Visana" nebo "Mám pokoj od Evy Jiřičné".

Právě nejslavnější česká architekta Eva Jiřičná se spolu se studiem Architect London postarala o vyšperkování českých hotelů Josef a Maximilian.

Design místo hvězdiček

"Design hotelů a kaváren je v dnešní době velmi důležitý. Je to to první, co přitáhne potenciálního zákazníka. Pochmurné interiéry starých komunistických hotelů všichni moc dobře známe. Nyní je ta správná doba "šokovat"," říká Pavla Slavíčková ze studia Mimolimit.

Mimolimit, jehož zakladatelkou je jedna z nejžádanějších českých designérek Barbora Škorpilová, se nyní podílí na vytvoření interiéru a fasád připravovaného hotelu Perla, ale i designové kavárny Fresh and Tasty. Ta má být otevřena dnes na letišti Ruzyně.

Na design a pestré barvy totiž sázejí nejenom majitelé hotelů, ale i šéfové restaurací či kaváren.

"V zahraničí jsou takzvané designové hotely a restaurace populární řadu let. Tento trend postupně dorazil i k nám," potvrzuje Pavel Hlinka z Asociace hotelů a restaurací České republiky.

Úspěch světových Buddha-Bar restaurací v New Yorku, Paříži či Dubaji dokonce přiměl společnost CPI Hotels k myšlence otevřít první Buddha-Bar Hotel v Česku.

"Dnes nestačí sázet jen na kvalitní služby. Je třeba hledat něco navíc. V tom hraje hotelový design nesmírně důležitou roli. V našem pražském hotelu se zákazníci setkají s unikátním designem, kde se orientální prvky mísí s francouzským kolonialismem," říká Veronika Fajčíková z Buddha-Bar Hotelu Praha.

Součástí objektu bude také Buddha-Bar, jehož provozovatelem je finanční skupina J&T.

Cukr od designéra

Architekti a designérská studia přitom dnes řeší i takové detaily, jako je podoba baleného cukru podávaného ke kávě, či vzhled příborů a skleniček.

Designér Bořek Šípek si dokonce otevřel vlastní restauraci Arsenal. V ní číšníci servírují pokrmy v nádobí, které sám navrhuje.

Pražskému letišti Ruzyně zase kraluje golfová designová restaurace Café & Bar Hole in One. O podnik, který provozuje společnost Ramses Air už údajně projevilo zájem několik zahraničních investorů a restaurace by se tak mohla objevit i na dalších světových letištích.

Architekti na dračku

Díky vlně zájmu o designové hotely a restaurace, která se přelila přes Českou republiku, si tuzemská architektonická studia rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek práce.

"Momentálně připravujeme designovou restauraci a hotel v Plzni a v září by měl být otevřen pražský hotel Silenzio, na kterém se také podílíme," potvrzuje Naďa Luknarová, projektová manažerka architektonického studia Ranný Architects.

"Dnes zkrátka musí mít nové hotely či restaurace něco společného s designem. My jsme vsadili na design Veroniky Jurkowitsch a našim hostům se to líbí," potvrzuje Monika Märzová z marketingového oddělení hotelu Angelo, který už v Praze funguje déle než rok. A na nezájem zákazníků toužících po "vyšperkovaném" hotelu si rozhodně nemůže stěžovat.

 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

• Ametyst Hotel Praha
  • Ametyst Hotel Praha, Vítejte...
  • Vinohrady a jejich historie
  • Jan Masaryk
  • Rekonstrukce hotelu Ametyst v roce 2006/07
• Poloha - hotel v centru Prahy
• Hotelové pokoje
  • Standard pokoj
  • Superior pokoj
  • Deluxe pokoj
• Online rezervace
• Ceny & Speciální nabídky
  • Speciální nabídky & slevy
  • Speciální firemní nabídka
• Služby
  • Relax
  • Hotelová doprava
• Restaurace
  • Restaurace La Galleria
  • Meeting Room
  • Vinárna Vienna
  • Menu
• Fotogalerie
  • Exterier
  • Interiér
  • Hotelové pokoje
  • Hotelová restaurace
  • Relax
  • Praha
• Ohlasy
• Naši partneři
• Praha, Informace o Praze
  • Mapa Prahy
  • Kulturní akce v Praze
  • Kongresové centrum Praha
  • Asklepion - klinika estetické medicíny
  • Festivaly Praha
  • Hotely v Praze - zajímavosti z tisku
  • Konference 2009-2010
  • Národní dům na Vinohradech
• Kontakty

Měnový kurs

	1	EUR	24.74 CZK
	1	USD	19.32 CZK
	1	GBP	29.76 CZK

Počasí

13° C / 56° F

powered by